Kdy se řeší schodiště?

Z projektů, které zákazníci předkládají k ocenění, dost často vyplývá, že se v domě do detailů řeší doslova všechno – jen pro schodiště se hledá místo až někdy na konci procesu…

Je příznačné, že pak většinou vzniká požadavek na pohodlné schodiště, ale hlavně ať zabere co nejméně místa. Z mnoha projektů potom úplně křičí skutečnost, že autor projektu schodiště nechce či neumí řešit. Jakoby mimochodem to potvrdí tím, že řezy domem vede všude jinde, jen ne schodištěm.

Jaký by tedy měl být správný postup?

1. Již při tvorbě studie a diskusích s klientem je potřebné si ujasnit, jaký typ a tvar schodiště zákazník preferuje, co se mu líbí. Půdorysný tvar schodiště pak ovlivňuje další tvorbu půdorysného členění celého inte­riéru včetně komunikací.

2. Jedna ze zásadních otázek zní: Bude schodiště plnit v interiéru dominantní funkci, nebo bude nenápadně „zastrčeno“ v hale za zádveřím?

3. Jakou konstrukční výšku mezi podlažími bude nové schodiště spojovat? A z jakých materiálů bude proveden vlastní strop?

Z těchto otázek a požadavků vyplynou pro vyřešení problematiky schodiště následující úkoly:

 • Z vybraného tvaru a konstrukční výšky zjistíme, jaký prostor musíme pro schodiště připravit.

 • Podle tvaru schodiště také zvažujeme komunikační cesty, zejména nástup a výstup v jednotlivých podlažích.

• Nástup a výstup schodiště má zásadní vliv na řešení dveří. Ty musí být umístěny tak, aby nebránily přístupu do schodiště.

• Z výsledných podchodných výšek můžeme vyjít při návrhu využití prostoru pod schodištěm.

• Tvar schodiště ovlivňuje také umístění oken v prostoru, způsob jejich otvírání, údržbu apod.

• Výsledný návrh schodiště a požadavky klienta mohou přivést architekta k nutnosti změny původně plánovaných dispozic, když po konzultaci s klientem zjistí, že si navrhovaná koncepce a představy klienta vzájemně neodpovídají.

Norma ČSN 73 0831 řeší zábradlí v  budovách pro bydlení, které nemají charakter shromažďovacího prostoru a nepředpokládá se zde pohyb osob ve skupinách o počtu 20 osob a více.
Výška zábradlí je svislá vzdálenost mezi horní hranou zábradlí a povrchem pochůzné plochy. Šířka zábradlí se měří mezi půdorysnými průměty vnějších hran horní plochy zábradlí.
Jakou zvolit správnou výšku zábradlí?
Základní výška zábradlí je 1 000mm. V případě, že hloubka volného prostoru (svislá vzdálenost mezi úrovní volného okraje pochůzné plochy a dnem volného prostoru pod ní) je menší než 3m, lze zvolit sníženou výšku zábradlí 900mm. Pokud je naopak hloubka volného prostoru větší než 12m (vícepodlažní schodiště), je minimální výška zábradlí 1100mm. V případě, že si nejste jisti správnou výškou zábradlí, je dobré využít rady odborníka.
Dále rozlišujeme několik typů zábradlí, dle charakteru výplně:
-  plné – s výplní bez otvorů
- s mezerami nebo otvory (tj, s výplní tyčovou - výplň je tvořena tyčemi rovnoběžnými s horní hranou zábradlí, mřížovou - ze svislých tyčových prvků, tabulovou - z celistvých plošných prvků, sloupkovou - ze svislých prvků bez mezery nad okrajem pochůzné plochy a všechny ostatní.
U všech typů výplní musí mezery v zábradelní výplni splňovat tyto požadavky:
a) svislé a šikmé mezery nesmí být větší než 120mm
b) vodorovné nesmí být větší než 180mm.
Poslední důležitou součástí zábradlí je madlo. To je požadováno u všech šikmých schodišťových zábradlí a zábradlí ramp. Umisťuje se na horním okraji zábradlí.
Průřez madla má být vhodný k uchopení rukou shora a musí mu být možno opsat alespoň ¾ kružnice o průměru 40-50mm. Nesmí mít ostré hrany nebo výstupky. Při změnách směru mají na sebe madla plynule navazovat.